Ideál. Je pro mě těžké nějaký najít. Je pro mě těžké přijmout Iljovo tvrzení. Stejně složité jako pochopit Fredericovu představu… tedy když pominu ten nesmyslný fakt, že by chtěl následovat mě. Ideály patří do pohádek. Jsou nereálné. Jsou to lži. Pozlátka. Odhodlání přeci musíme hledat sami v sobě. Sami sobě se pak zodpovídat. Pokud půjdeme za snem, dříve nebo později pozlátko odpadne… a my začneme všechny neúspěchy a vlastní selhání vyčítat tomu, kdo byl našim ideálem. To za ním jsme šli a on neměl pravdu… on se ukázal být obyčejným člověkem.
Jsem však rozhodnutá poddat se té myšlence, že Odpoj potřebuje ideál. Že ho potřebují lidé.
Je ovšem více než jasné, že já nikdy ideálem nebudu.
Vezmu papír a začnu psát. Vzkaz na Avalon:
Je ideální příležitost představit světu nového krále Artuše. Potřebujeme tiskařský lis a letáky, zprávy v novinách, dopisy. Barvitě vylíčená svědectví o tom, co Emanuel (bojující ve jménu Odboje) dokázal. Pravdu o vězních z lodi Defiant. O tom, jak nikdy neměli přežít a jak se Artušovi podařilo je zachránit. Informaci o zabití upírů. O tom, jak příšerný chaos teď mezi upíry zavládl. Jaký mají strach a jak se všemožně snaží Odboj zadupat a zároveň popřít jeho existenci.
Emotivní deklaraci toho, že Odboj žije a bude žít, dokud za něj bude bojovat třeba jen jediný člověk. Upíři jsou zlo a hrdí občané téhle země si zaslouží lepší život. Svobodu. Možnost rozhodovat sami za sebe. Zaslouží si pravdu. Zaslouží si, aby upíři zaplatili za vše, co jim vzali. Za smrt jejich blízkých. Za strach, ve kterém musí žít. A král Artuš jim ukáže cestu.
------
Pak zbývalo poslat ještě jeden dopis. Dopis, který jsem příliš dlouho odkládala...
Fredericu,
přiznám se jen těžko hledám slova. Poslední dva týdny byly natolik vyčerpávající, že se mi nedaří nasadit tu správnou masku a dostatečně odměřeně Vám sdělit, že musíte s tím šílenstvím přestat.
Pravda je, že mám příšerný strach z toho, jaké následky by mohlo mít Vaše chování. Zároveň si však uvědomuji, že pokud má přijít změna, musíme být připraveni přijmout pomoc z nejrůznějších míst. Teď už vím, že je čas dát věci do pohybu. Vystupovat víc veřejně a dát lidem to, co potřebují. Ne to, co považuji za správné, ale to, za čím budou moci jít. Potřebují někoho následovat. A to nejsem já. Nikdy jsem nebyla a nikdy nebudu.
Vážím si toho, co děláte. Obdivuji dobro, které ve Vás (i přes tlaky okolí) zůstalo. Chtěla bych uvěřit tomu, že nic z toho není přetvářka. Ale nemůžu ignorovat riziko, které nám hrozí, pokud se Vaše dopisy ukážou být lží a Vaše činy jen umně naplánovanou pastí.
Chci, abyste věděl, že pokud jde o lež, vybral jste si tu nejhorší možnou oběť. Zažila jsem příliš než, abych měla zájem o navázání jakéhokoliv vztahu. A to nejen nyní ale ani kdykoliv v budoucnu. Pokud jsou Vaše záměry upřímné, snažně Vás prosím, zaměřte svou pozornost jiným směrem. Máte toho tolik co nabídnout a svět je plný mladých dam, které budou Vašim zájmem potěšeny. Dam které Vám budou schopné Váš zájem oplatit.
Přeji hodně sil, štěstí a odhodlání
N.