16.9.2024 - Na konci mnoha cest Report
General Summary
Najády na rozcestí
Sledovala z dálky, jak kočár příjíždí. Francesca nenáviděla boj. Nejraději by zmizela, jak to najády dělají, ale neměla kam. Neměla svoji řeku, kde by se mohla schovat. A tak se schoulila za nízký val a zacpala si uši. Když vybuchnul kočár, skoro chtěla křičet. Choulila se ve svém úkrytu. Pak na ni začala padat zemina. Přikryla si hlavu. Hned vzápětí začala střelba. Čekala až to strašlivé práskání přejde. Každá rána jí rezonovala a skoro až fyzicky bolela. Nevěděla, co má dělat a tak dělala jediné co uměla. Schoulená ve svém dolíčku čekala.
Střelba z ničeho nic najednou utichla. Čekala, že lidé začnou jásat. Ale místo toho se rozhozstilo ticho. Opatrně vykoukla z úkrytu. Všichni mlčky stáli v kruhu a smekali čepice. Jako přimražená koukala jak Anna a Grace zoufale drží krvácející ránu Mary. Nějaká zbloudilá střela ji zasáhla do břicha. A pak spatřila, že uprostřed kruhu klečí Emanuel a drží bezvládné Nořino tělo. Věděla co se stalo. Upír si nakonec vybral nějakou daň.
Skupina se rozdělila a Francesca se tak nějak automaticky a nenápadně připojila k té skupině, kde byl Emanuel a Nora, George a John, tedy lidé, které znala nejlépe. Nesli nosítka a brodili se ledovou vodou. Ale Francesce se nějak dařilo vyhýbat té povinnosti je nosit. Kráčela po hladině říčky, toho si nikdo nevšimnul, a užívala si tu chvíli klidu s vodou pod nohama. Ještě vlastně nikdy necítila zimní řeku. Byl to zláštní pocit. Voda, jindy tak příjemná a chladivá, byla teď hrubá, kousavá a mrazivá. Byla docela ráda, že Najády přes zimu spaly.
Skupinka došla až do jedné stodoly. Trvalo to skoro celý den, ale nakonec měli nějaké bezpečné místo na odpočinek, kde se mohli všichni složit na noc. Všichni se na chvilku začali věnovat svým věcem a nedávat pozor. Toho využila. Byla zvědavá. Přišla k Noře a položila jí ruku na čelo. A to, co uviděla jí vyděsilo. Nedokázala to úplně popsat. Ale bylo to tělo bez duše. Nebylo mrtvé, jen prázdné. Musela něco zkusit. Věděla, jak přivolávat ztracená vědomí z křižovatek snů. Uměla je vodit mlhou. Políbila Noru a volala ji. Jenže Nora prostě nebyla. Nebyla na křižovatce, nebyla v mlze, neodešla za Matkou. Nora prostě nebyla. Nechápala, jak může někdo zmizet a přitom nechat tělo tady. Byla z toho nesvá. Měla zlé tušení.
O chvíli později přišel Emanuel, že chce jít hledat Noru. Francesca mu neřekla co přesně zjistila, snažila se být neurčitá, aby ho nevyděsila. Nořino tělo bylo ještě stále živé. Něco ho drželo na živu a tak možná i Nora někde bude. Pomohla mu na křižovatku. Jenže tam někdo čekal. Byl to ten menší z těch dvou. Jenže z něj najednou cítila něco divného. Měl takovou zlou příchuť. Celá křižovatka tím byla prosáklá. Nenápadné plíživé zlo. Stalo se tu něco hodně, ale hodně ošklivého. Musela pryč. Měla strach. Místo toho šel on k ní. A najednou měla pocit, že se na ní znovu dívá jako na maličkou sovu. Vytrhla se a zmizela. Nemohla tam s ním zůstat
Stezky Fae pro neznalé
by DALL-E
Fae je zvláštní místo. Je tvořeno z větší částí lesem. Lesem magickým. Spousta věcí ve Fae svítí, rostliny, tvorové, hvězdy a namodralý měsíc. Hvězdy pozemské, ale měsíc úplně cizí. Matoucí, fascinující. Když na něj člověk dlouho zírá, tak je vidět, jak se měsíc pomalu otáčí. To je něco, s čím se lidská mysl strašně špatně srovnává. Lidský měsíc je nehybný a ukazuje pořád jednu tvář všem lidem. Lidé si na to zvykli a tak je pro ně měsíc ve Fae divný, nepřirozený.
Fae je zvláštní místo. Hvězdy sice ukazují směr, ale stezky Fae jsou zrádné. Člověk musí vědět, kam jde. Jak vypadá jeho stezka. Mnohé stezky totiž mohou vást různými místy, ale vždy vás dovedou na to samé místo. Někdy jsou krátké, někdy dlouhé, ale pokaždé vedou na stejná místa. Každý detail stezky je důležitý. Koncept světových stran tu nefunguje. Stezka, po které máte jít jednou vede na sever, jindy na jih, a pak třeba na západ a stejně dojdete na to místo. Pokud ze své stezky nesejdete. Koncept světových stran je ve Fae neznámý.
Fae je zvlášní místo. Obývané zvláštními tvory. Satyrové jsou tvorové, kteří nejsou nebezpeční, pokud nepočítáme morální pohoršení. Ale ve Fae žijí i jiní tvorové. Mnohem nevyzpytatelnější, tajuplnější a možná i nepřátelští.
Fae je zvláštní místo. Svět roztříštěný na větši i měnší kousky. Doména Bohů. Například Veles na svém trůnu podsvětí a magie by si velmi ale velmi rád promluvil s jistými dvěma novými návštěvniky Fae a jedním starým známým.
Fae je zvláštní místo. Alevanna seděla na břehu jezírka a pozorovala zrcadlící se hvězdy na hladině. Když v tom uslyšela tu novinu. Fae mělo návštěvníky. Pozvdechla si. Jako malé děti. Jeden je varuje, aby do Fae nelezli a první co udělají je, že vlezou do Fae.
Emanuel Ernest
Nora
Střepy by Nora
Report Date
19 Sep 2024
Komentáře