30.9.2024 - Ztraceni ve Fae Report
General Summary
Cesta Kostěje
by DALL-E
Ilja kráčel vedle jelena mlčky. Jelen mlel něco o Fae, ale to ho nezajímalo. Byl naštvaný, že nedokázal vymyslet nic jiného, než ji nahnat do Fae. To bylo šíleně riskantní, protože tady ve Fae neměl nic pod kontrolou. Tady si nemohl určovat podmínky. Ale evidentně ji tím zachránil. To bylo docela zásadní. Doufal, že se mu podaří přijít na to, co vlastně Veles s těmi dvěma zamýšlí. Začínal mít pocit, že na určitých úrovních se o přesně tyhle dva zajímá najednou nějak moc mocností najednou. Nebyl si vůbec jistý, o co jim jde, ale bál se toho, že tenhle zájem je dva dožene udělat nějakou šílenost. Nebo co hůř, zahnaná krysa do kouta útočí zcela zoufale a bez rozmyslu. Ilja ale začínal tušit, že to nebude tak úplně jednoduché. Tenhle svět měl daleko více nepsaných pravidel, než ten jeho. Tady začínal vnímat spoustu neviditelných překážek začleněných do lidské společnosti, které mu svazovaly ruce neviditelnými pouty. Ze začátku byl nadšený, že lidstvo pokročilo tak daleko se zbraněmi. Jenže teď už viděl, že si lidé na popud upírů vybudovali poměrně silné obranné mechanizmy společnosti, které velmi ztěžovali její narušení. Tedy zabíjení upírů bylo vnímáno jako zločin. Jako velmi závažný zločin a mnoho lidí tenhle zločin velmi rádo nahlásí.
Došli až ke skalnímu trůnu. Majestátní Veles na něm seděl a shlížel na Ilju. Ilja věděl, že tahle diskuze bude ve směs o ničem. Veles chvíli mlčel a díval se na kostěje. "Víš moc dobře, kostěji, jak zněla dohoda. Měl jsi ty dva přivést ke mě," jeho hlas jakoby zněl odevšud.
Ilja pokrčil rameny: "Víš moc dobře, že by nešli. O to se postarala Mokoš. Mají z tebe strach. Dej jim čas. Uvidíš, že buď zvědavost nebo nouze nakonec jejich kroky dovede před trůn jednoho z vás."
Veles se usmál: "Zcela nepochybně. Ale asi jsem si měl vybrat někoho hezčího, kdo by dokázal prezentovat moje zájmy. Evidentně reálná demonstrace mých schopností pokořit samotnou smrt lidem už nevoní, co?"
Ilja zakroutil hlavou: "Ne, nesmrtelnost hledají už jen málo. Možná by ses měl zvednout z toho trůnu a jít se mezi lid podívat sám."
Velesovi na tváři zahrál úsměv: "Docela drzý na někoho, kdo škemral, abych ušetřil jeho život"
"Přesně. Možná bys ses měl nejdřív naučit odhadovat lidi, než začneš uzavírat dohody," odseknul Ilja
"Tak jak je to s tím zabíjením upírů co? Kolik jsi jich zabil? Nebýt jich dvou, tak žádného."
"Jestli sis nevšimnul, tak mě jeden velectěný pán nechal tvrdnout v mlze přes 600 let!"
Veles zakroutil hlavou a pohrdavě pokračoval: "Naděláš. Co je 600 let pro nesmrtelného?"
Ilja ukázal na sebe: "Víš, ale lidé 600 let vnímají úplně jinak. Možná jsem nesmrtelný, ale nedokážeš si představit, jaké to je ...," zarazil se, ale už bylo pozdě.
"Nebreč mi tu, jo? Nechtěl jsi umřít, a to má svou cenu. Dobře víš, že tehdy už byli upíři neporazitelní. Bylo by plýtvání silami tě nechat chodit po světě."
Ilja zakroutil očima a opřel si ruce v bok: "Jo a teď je najednou jako lepší doba jo? Když už to lidé vzdali a přizpůsobili se?"
"Měl jsi 600 let o tom přemýšlet a vymyslels hovno. Protože ses akorát utápěl v sebelítosti!" odseknul Veles.
Ilja si pozvdechnul. Chtěl něco říct, ale tady nenašel oporu.
"Tak, přesně, kostěji. Měl bys začít hodně rychle přemýšlet. Já ze svého závazku necouvnu. Budeš zabíjet upíry, přesně jak ses zavázal a já dodržím slovo, že u toho nikdy neumřeš, jak jsem se zavázal."
"Něco co ještě nevím?" ušklíbl se Ilja
Veles se zasmál: "Nevíš toho tolik, ale nechci se vychloubat tím, že vím víc než ty. Ve skutečnosti se něco děje. Mezi upíry je panika. Není vidět, není moc cítit. Ví o tom jenom nejvyšší kruhy. Něco se změnilo. Vítr se začíná obracet. Začíná to být cítit. Nadešel čas, abychom se přestali schovávat. Musíme začít hrát karty."
Ilja se zarazil. Tohle nebylo Velesovi úplně podobné. Začal hodně přemýšlet, co je v tom za postranní úmysl. Kde je ten háček. To přece nejde, aby Veles zahrál nějaké karty úplně otevřeně.
Veles pak pokračoval: "Zkoušíš hrát na obě strany. Být mým služebníkem a zároveň přítelem těch dvou. Ale moc dobře víš, že se neshodnete na základních principech. Dostal jsi do ruky nesmrtelnost a sílu. Tak přemýšlej, jak ji nejlépe použít, aby zmizelo co nejvíc upírů. Nedokážeš to hrát na obě strany moc dlouho."
Ilja se kousnul do rtu. V tom měl Veles pravdu.
"Přivedeš mi je. A udělají to dobrovolně. Začátkem léta totiž vyprší jeden závazek. A tím skončí jedno mocné kouzlo, které drží při životě jistý sovinec," Veles se lokty opřel o kolena a naklonil se blíž ke kostějovi: "Vyřídíš jim, že vím, jak mohou najády znovu nabýt svobody."
Ilja zavřel oči. Tušil, že ten moment přijde. Jedna malá lež se začínala vymykat z rukou.
"Běž, tvoji přátelé jsou na cestě zpět. Mají mocné spojence na zemi, kteří jim rádi pomohou. "
Ilja se bez jediného slova otočil a odcházel. Bylo to ještě horší, nebylo to bezpředmětné tlachání. Iljjův svět se začínal drolit.
Emanuel Ernest
Nora
Report Date
01 Oct 2024
Komentáře