Trpaslíci

OBECNÉ INFORMACE

Trpaslíci jsou třetí nejpočetnější rasou Kontinentu hned vedle lidí a elfů. Dnes již velká část trpaslíků žije v lidských sídlech, ale historicky a tradičně obývají specifické podzemní městské státy, takzvané Karheimy. Tito malí, ale silní tvorové jsou známí svou obrovskou vynalézavostí a pracovitostí, a jsou uznáváni jako jedni z nejlepších řemeslníků a válečníků Kontinentu.   Většina trpaslíků žije v Ar'Gazanu, Velké říši, která pod sebou spojuje šest velkých trpasličích rodů a jejich království, tzv. Ar'Karheimy. Historicky se ale někteří z trpaslíků usídlili na povrchu Kontinentu, většinou v lidských městech, díky řemuž jim lidé začali říkat "měští trpaslíci". Měští trpaslíci často opustili od ortodoxních trpasličích zvyklostí a často i od náboženství Potomectví hor. Není neobvyklé, že jsou potomky trpaslíků, kteří byli vyhoštěni z trpasličích Karheimů a je na ně proto jejich příbuznými často nahlíženo s despektem a často nezaslouženým opovržením.   – Trpaslíci obývají tzv. Karheimy, rozsáhlé skalní a podzemní městské státy

HISTORIE

Velká křivda a ranná historie

Není přesně známo, jaký má trpasličí rasa původ. První, prastaré, kroniky trpasličí říše hovoří o tzv. Velkém exodu – Bar Edhekal – a několika sty lety putování trpasličího národa po povrchu Kontinentu během Doby hvězd, nejspíš dlouho před tím, než na něj vstoupily první lidské kroky. Na trpaslících měla být dopuštěna tzv. První křivda, neodpustitelná zrada původního trpasličího božstva, kvůli které trpasličí národ na bohy zcela zanevřel a opustil svůj původní domov. Po staletí putování se ve studu a ukřivděné pýše uchýlil trpaličí národ do útrob země, kde je přijmula entita, kterou trpaslíci přezdívají zkrátka jako "Kámen", Rhôn, a kterou začali trpaslíci uctívat. Od této prastaré historie trpasličího národa zároveň trvá nepřetržitá nevraživost mezi trpaslíky a elfy.

Vznik Velké trpasličí říše

Po Velkém exodu postupně putující trpaslíci nacházejí svůj domov v jeskyních a podzemích po celém Kontinentu. Těm kteří se odmítli usídlit pod zemí nejspíš dodnes pokračují na své pouti po povrchu Kontinentu – řada historiků má za to, že právě zde nalezla svůj vznik rasa půlčíků. Trpaslíci následně zakládají své Karheimy, rozsáhlé podzemní městské státy, které jsou spravovány z tzv. Ar'Karheimů. Ar'Karheimy po několika dlouhých staletích relativní izolace postupně vstupují do tzv. Velké říše, Ar'Gazanu, jehož je dnes již součástí naprostá většina trpasličích království. Mezi první trpasličí království patří nejspíš Ar'Karheim Khazan na území pod dnešním Corrien Benem a Boranem, kde měli nejspíš trpaslíci poprvé sestoupit pod povrch Kontinentu.

Události v Boranu a Corrien Benu

V Brunfálsku před několika stovkami let tamní thén s brunfálským králem uzavřel tzv. Zlato–železný konkordát, který měl vyřešit spory mezi tamním lidským a trpasličím národem. Po rozpadnutí Brunfálska však bylo od konkordátu fakticky opuštěno.
Zlato–železný konkordát byl před několika desítkami let obnoven nástupnickým státem Brunfálska, Boranem. Boranský král Idwe Ban Boran XII. a thén Ar'Karheimu Khazanu, Skozalm A'Stredebrek, konkordát opět obnovili a uzavřeli mezi sebou Zlaté pouto, Delvaיsagh. Tento krok se stal takřka bezprecedentním spojením lidí a trpaslíků a jako takový je často kritizován ortodoxními trpaslíky, kteří jsou vůči lidem nedůvěřiví. Thén Skozalm však k tomuto kroku přistoupil, protože nechtěl dopustit, aby v Boranu došlo ke stejným událostem jako v sousedním Corrien Benu, kde byly přijaty říšské integrační zákony, podle kterých byly tamní trpasličí Karheimy násilně vysídleny a jejich obyvatelé nuceně přesídleni do lidských měst.

Politika

Karheimy a Velká říše

Trpaslíci obývají především tzv. Karheimy, rozsáhlá podzemní města. Těm většinou vládně místní patriarcha, který spravuje vnitřní záležitosti Karheimů a zastupuje je navenek. Karheimy pak většinou spadají pod správu tzv. Ar'Karheimů a tvoří rozsáhlejší trpasličí království. V čele takového království stojí Thénové – tento titul je děděn z generace na generaci, nebo je možné titul Théna získat po úspěšném souboji v Poutu zášti. Ar'Karheimy jsou následně součástí Ar'Gazanu, Velké říše, která pod sebou sdružuje většinu lidu horských trpaslíků Kontinentu.

Trpasličí národy

Ar'Gazan, Velká říše, se skládá z nepřeberného množství trpasličích klanů a rodin – naprostá většina z nich však spadá do jednoho z sedmi hlavních trpasličích národů. Tyto trpasličí národy se odlišují jeden o druhého nejen svou fyziologií, ale i kulturou, jazykem, zvyklostmi atd.

• Ar'Karheim Guldûn

Ar'Karheim Guldûn, v obecné řeči "Království zlata", je nějvětším, nejbohatším a nejvlivnějším trpasličím královstvím. Rozprostírá se především v Rivě, Alchenburgu a většině západní části Teruelu, která je bohatá na zlatou rudu. Právě díky bohatým nalezištím zlata byli Guldûnští schopní pohádkově zbohatnout i na poměry ostatních trpaslčích Ar'Karheimů. Guldûnští trpaslíci jsou nejméně uzavřeným trpasličím královstvím a díky svému bohatství pěstují čilý obchod s lidskými národy nad povrchem. Známí jsou především svým šperkařstvím a zpracováním zlata a architekturou. Guldûnští trpaslíci mají oproti ostatním trpaslíkům světlejší vlasy, často bloňdaté, či jasně zrzavé. O vousy i vlasy se guldunští s péčí starají – často je smotávají do složitých účesů a zdobí je dekoracemi z drahých kovů a drahokamů. Guldunští stavějí nejrozsáhlejší a nejvíce majestátní Karheimy a podzemní sídla.

• Ar'Karheim Khazan

Ar'Karheim Khazan, v obecné řeči "Království železa", je nejspíš nejstarším trpasličím královstvím a druhým největším národem Ar'Gazanu. Území Khazanských trpaslíků se rozprostírá hluboko pod Lkajícími horami na území Boranského království, arcivévodství Corrien Ben a části západního Porhédí. Khazanští trpaslíci jsou nejzkušenějšími bojovníky a jejich kováři zdokonalili své zbrojířské řemeslo téměř k dokonalosti. V posledních desetiletích je národ Khazanských rozdělený – část, která obývala podzemí Corrien Benu opustila své Karheimy poté, co byly přijaty říšské integrační zákony, podle kterých byly tamní trpasličí Karheimy násilně vysídleny a jejich obyvatelé nuceně přesídleni do lidských měst. Zbytek národa, obývající podzemí pod Boranem, se naopak přimkl ke svým sousedům na povrchu podepsáním tzv. Druhého Zlato–železného konkordátu. Khazanští trpaslíci jsou nyní důležitým spojencem Svobodné smlouvy v druhé velké válce, kde Smlouvě dodávají nejenom své muže, ale i trpasličí zbraně a bojovou techniku. Khazanští trpaslíci jsou velmi bledí, zpravidla s tmavými či černými vlasy. Jejich Karheimy jsou více praktické, než krásné – svá podzemní města si příliš nezdobí a zpravidla je vytesávají rovnou do kamene hor.

• Ar'Karheim Marazin

Ar'Karheim Marazin, "Malachitové království", je bohatým trpalisčím národem obývající sever Kontinentu, území pod povrchem lidského Bruenu a Lichtenbergu. Marazinští trpaslíci platí za nejpyšnější a nejmarnivější ze všech trpasličích národů. Ve známost vešli především díky jejich šperkařskému a sklářskému řemeslu, stejně jako schopnosit zpracovávat drahé kameny. Marazinští vytvářejí – alespoň podle nich samotných – nejkrásnější a nejdražší šperky na Kontinentu a nejcennější očarované prsteny a náhrdelníky. Marazinští trpaslíci si také potrpí na kultuře, hudbě a básnictví – z jejich řad pochází řada významných bardů trpasličí historie.

• Ar'Karheim Baraz

Ar'Karheim Baraz, v překladu "Království bronzu", je trpasličí království, které se rozprostírá především pod Eberskými a Gilajskými horami, na území Verony a arcivévodství Maricia a Končiny. Jsou považováni za nejmoudřejší z trpasličích národů – pěstují především oblibu v runotepectví, magii, vědu a filosofii. Jejich pokožka je zpravidla snědší s bronzovým nádechem, vousy a vlasy husté, často kudrnaté. Barazští si zušlechťují především rozsáhlé sttalagmitové jeskyně a významnou aktivitou horkých pramenů, které jsou v horách na severu od Velké pouště časté.

• Ar'Karheim Tham

Ar'Karheim Tham, v překladu z kamenného jazyka "Království mědi", je trpasličím národem, který obývá především přírodní jeskyně pod Ravenským královstvím a Rybinskským vojvodstvím. Thamští trpaslíci jsou o něco méně civilizovaní než jejich příbuzní a spolu s XXX jsou národem, který se nejčastěji vydává do světa nad zemí. Thamští trpaslíci si také zpravidla nebudují podzemní města a namísto toho obývají podzemní jeskyně a příbytky, které by se daly nejlépe popsat jako rozsáhlé podzemní nory. Thamští trpaslíci, byť často vylézají na povrch za lovem, s nadzemními národy příliš nekomunikují – Ravenští si zdejší trpaslíky tak do velké míry mýtizovali a stalo se zvykem, skládat před jejich nory drobné dary a obětiny.

• Ar'Karheim Jardûn

Ar'Karheim Jardûn, v kamenném jazyce "Jantarové království", je nejseverněji položeným trpasličím Ar'Karheimen a spolu s thamskými trpaslíky jsou Jardûnští samotářským národem nejvíce odrtženým do zbytku velké říše Ar'Gazanu. Ar'Karheim Jardûn se rozprostírá především v podzemních jeskyních Haagenu a Velkocarství. Jako proslulí řemeslníci si budují domovy v ledových jeskyních dalekého severu – řada z těchto sídel je odtržena od zbytku Říše a nevede do nich žádná z pověsných trpasličích podzemních stezek či tunelů. Jsou velmi tajnůstkářské a mírumilovní a za každou cenu se snaží vyhýbají jakýmkoli problémům z povrchu – zřídka kdy se zapojují i do vnitřní politiky Ar'Gazanu. Navzdory svému tajnůstkářství jsou také zkušenými lovci, obchodníky a pravidelně cestují po rozsáhlých ledových tundrách Velkocarství, aby lovily a obchodovali s lidmi i carskými elfy. Předměty, které vyrábějí z exotických materiálů, jako je slonovina a jantar, jsou velmi žádané, zejména jejich proslué hračky. Jardûn jsou v konečném důsledku nejvíce svobodomylným národem trpaslíků, milovníci hudby a příběhů.

– Mapa velké trpasličí říše Ar'Gazan a trpaslíky zmapovaných podzemních jeskyň a chodeb Kontinentu

Náboženství

Na rozdíl od mnoha jiných kultur na Kontinentu trpaslíci neuctívají antropomorfní bohy, jejich filozofie naopak prosazuje osobní dokonalost a téměř intimní pouto ke Kameni, Rhônu, v jehož útrobách sídlí a ze kterého podle jejich věrouky pochází a do něhož se opět po smrti obrátí. Trpaslíci se k "Kameni" s úctou odvolávají a mluví o něm jako o živoucí bytosti. Jsou dětmi Kamene; ctí ho, bojí se ho, váží si ho a děkují mu za to, že je chrání a poskytuje jim svou štědrost. Toto náboženství, které trpaslíci přezdívají jako Potomectví hor, trpaslíci praktikují již od tzv. První křivdy, Bar Edhekal. Jejich další kulturní přesvědčení se více podobají uctívání předků. O trpaslících, kteří vedou silný a ušlechtilý život, se říká, že po smrti Kámen, Rhôn, posilují a stanou se jedním z "Velikých", Arzûlů. Ti, kteří jsou nešlechticí nebo zneuctění, Kámen oslabují, a proto jsou jím navždy odmítnuti. Věří se, že měští trpaslíci a lidé i elfové jsou Kamenem odmítnuti.

Činy Arzûlů jsou pečlivě zaznamenávány v tzv. Kamenech Velikých, Rhôn Arzûl, které nesou záznamy o rodokmenu a činech, které připomínají historii a velké skutky trpasličích předků. Trpaslíci jsou zpravidla za Arzûlů prohlašování posmrtně.

KULTURA

Trpaslíci jsou urputným a pyšným národem, který si silně zakládá na své cti. Jsou k tomu kulturně předurčením kvůli své dlouhověkosti a tzv. První křivdě, které mělo být dopuštěno na trpasličím národě v jeho dávné minulosti v Době hvězd. Pýcha se u trpaslíků projevuje v jejich snaze dokázat svým soukmenovcům svou cenu např. v boji, nebo v řemeslném umění. Trpasličí kultura a náboženství Potomectví hor si zároveň velmi cení hrdinů, obětí a hrdinské smrti. Trpaslíci a vyznavači Potomectví hor tak uznávají tzv. zûl, v překladu "Velicí", kteří se do trpasličí historie zapsali svým hrdinstvím, ctí a velikými skutky. Arzûl je obdobou lidských svatořečených a jsou v trpasličí kultuře zbožšťováni a uctíváni přes generace. Život velké části trpaslíků je tak veden ve snaze být zapsán na tzv. Rhôn Arzûl, Kámen Velikých, který se nachází v královské síni každého většího Karheimu.

Zvyklosti a tradice

• Knihy záští

Knihy záští, Dammaz Kran, jsou tradiční trpasličí knihy, do kterých si trpaslíci s urputností sobě vlastní zapisují křivdy, které na nich byly spáchány a jedince, skupiny, či celé národy, které se jich dopustily. Knihy mohou mít kvůli běžné trpasličí povaze i několik set stran a jsou často předávány z generace na generaci. Není neobvyklé, že Dammaz Krany mají i celé rodinné klany, Karheimy, či Ar'Karheimy.

• Zlaté pouto

Takzvaný Delvaיsagh, v překladu Zlaté pouto, je starodávná trpasličí instituce, obdoba lidského manželství. Na rozdíl od něj však nutně není pojeno s láskou, kterou trpaslíci příliš neuznávají a namísto toho je projevem největší důvěry a úcty mezi dvěma jedinci. Na rozdíl od manželství také nemusí být Delvaיsagh uzavírán mezi mužem a ženou –⁠ časté je například uzavírání pouta mezi blízkými přáteli, bratry ve zbrani, či blízkými sourozenci. S uzavřením Delvaיsagh se pojí tradiční rituál, kdy oba trpaslíci společně ukovají dva spojené články řetězu z ryzího zlata.

• Pouto zášti

Mensaghיsagh je často považován za opak Zlatého pouta. Mensaghיsagh je uzavírán mezi dvěma trpaslíky, kteří k sobě chovají takovou zášť, že nedostačuje její zapsání do Knihy záště. Mensaghיsagh je uzavírán deklaratorně jedním trpaslíkem, který prohlásí sňatek za právoplatný – silně tradicionalističtí trpasličí národ považuje odmítnutí vstoupení do Mensaghיsagh za neuctivé, stejně jako vystoupení z něj. Takoví trpaslíci pak mohou ztratit svou čest a být často vyhoštěni z trapasličí komunity a měst. Uzavřením pouta vzniká dle trpasličích tradic několik práv a povinností – trpaslíci jsou zproštěni trestu za neúkladné zabití svého a trpaslíkům mimo jiné vzniká dědičné právo vůči druhé osobě.

• Veliká zášť

Arיmensagh je trpasličí zvyklost a od vzniku Ar'Gazanu i součást zákonů říše. Podle zákonu Arיmensaghu má trpasličí Karheim či Ar'Karheim právo vyslovit Velikou zášť vůči jinému městu či království, pokud se na něm dopustil nečestné křivdy. Pokud je Arיmensagh spravedilvý, žádný z trpasličích měst či království nesmí do tohoto sporu venčí zasahovat a tento konflikt, který často přeroste do otevřené války, je většinou považován zbytkem trpaslíků za legitimní a legální. Války vedené kvůli Arיmensagh nejsou v trpasličím světě ničím neobvyklím a trpasličí Karheimy i Ar'Karheimy takto vedou války a spory i pod jednotným patronátem Ar'Gazanu.

Magie

Na magii je v trpasličí společnosti nahlíženo s nedůvěrou a despektem. Jedinců narozených s maigckou jiskrou je velmi málo – nejméně ze všech inteligentních ras Kontinentu – a takoví jedinci jsou často považováni za prokleté a nezřídka kdy vyhnáni z trpaslíčích měst a vyloučeni z jejich společnosti. Významnou vyjímku z tohoto pravidla ale tvoří runotepectví – prastaré trpasličí řemeslo, kdy trpasličí runotepci vtiskávají mocnou magii, kterou jim zapůjčuje Kámen, do všemožných předmětů – především pak zbraní a šperků.

Měření času a trpasličí kalendář

Trpaslíci si kvůli životu pod zemí vyvinuli vlastní systém měření času ke kterému kvůli neexistenci denních a nočních cyklů pod zemí se trpaslíci naučili využívat vodu. K měření kratších časových úseků trpaslíci využívají toků podzemních říček, které opatřují vodními hodinami, klepsydrami. Klepsydra je nádoba s otvorem, skrz který postupně vytéká voda. Čas se měří na základě množství vody, které uniká z nádoby. Základní jednotkou trpasličího času je jeden drún, který odpovídá přibližně čtyřem lidským hodinám. Trpaslíci nevnímají den a noc, jako rasy na povrchu Kontinent. Namísto toho zpravidla bdí dva drúny a jeden drún spí.   Trpaslíci zároveň vnímají odlišně i delší časové úseky a vytvořili si jiný kalendář odlišný např. od tradičního lidského Císařského kalendáře, který rok dělí na osmero ročních období. Trpasličí rok je přibližně stejně dlouhý, jako ten lidský a je přezdívaný "gerar". Gerar začíná a končí na konci předjaří, když roztává sníh na povrchu Kontinentu, který následně plní podzemní jezera –⁠ to jej jeden z mála přírodních cyklů, které jsou trpaslíci a podzemní rasy schopné pozorovat. Spolu s příchodem vody se pojí trpasličí svátek a slavnost Gov Maraz, "Pláč hor", který trpaslíci slaví jako začátek nového geraru.

Móda

Trpaslíci mají charakteristický způsob oblékání. Oblékají se do pevných, praktických a robustních oděvů, které zajišťují ochranu v podzemním prostředí. Kromě toho mají rádi ozdoby jako šperky, především vyrobené z kovů a drahokamů. Oblíbené jsou především zlaté a mosazné ozdoby vousů a vlasů. Mezi nejznámnější šperkaře patří zlatotepci z Ar'Karheimu Guldûnu a šperkaři z Ar'Karheimu Marazinu. Trpaslíci si často zdobí svá těla tradičním trpasličím tetováním, které odráží specifickou kulturu jednotlivých karheimů, či rodinných klanů – nejčastěji pak Thamští a Jardûnští trpaslíci.