Astara

Historie Astary byla psána krví a slzami. Je jen málo lidských národů, které si prošly pod teruelskou krutovládou tím, čím si prošli astarší.
– Král Ferdinand IX. Waller Efeldský po vypálení Freiwaldu

Obecné informace

Astarské vévodství bylo mikrostátem, původně Svobodným královstvím, dokud nebylo ve třetím století po císařství dobyto a podmaněno Teruelem. Nikdy v celé jeho historii nebylo nikterak důležitým státem – do povědomí běžných obyvatel lidských království nechvalně vstoupilo především kvůli jeho krvavé historii, která byla završena před několika lety tzv. Freiwaldskými jatky.

Astara se nacházela na hranicích mezi Teruelem a Ravenou v nynějším arcivévodství Corrien Ben. Většina nepočetného obyvatelstva vévodství byla situována kolem města Freiwald, hlavního města vévodství, nad kterým se tyčila Věž Potomků, která padla popelem během astarsko–teruelské války.

Roku 272, dosáhla Teruelská expanze až k hranicím Astarského vévodství položeného mezi horami v hustém listnatém lese. Místní obyvatelstvo uctívající stará božstva se nehodlalo agresorovi podřídit a tak vytáhlo se svou armádou pod rudým praporcem s dvouhlavou orlicí proti Teruelským jednotkám. První střet vyhráli nejen díky znalosti místního terénu Astarští, všem bylo ale jasné, že se Teruel tak snadno nevzdá. Na obou stranách začalo usilovné zbrojení. Když se pak o 3 roky, roku 275, Teruel vrátil, byly obě vojska v plné síle.
Obě vojska se nakonec střetla před Věží Potomků, centru Astarské moci. Astarský král Otsiengler vyzval Teruelského šampiona na souboj. Podle starých astarských povídaček před ním po krátkém dohadování Teruelských
Zhrzení Astařané pozorující celý duel z bezpečí Věže Potomků se po krátkém rozmyslu rozhodli vzdát. Teruel však udělal něco, co děsilo i je samé dlouho poté. Nikdo neví, kdo vydal rozkaz, ale vstup do Věže Potomků byl zablokován a její vnitřek se všemi Astarskými hodnostáři a důstojníky vypálen. Mnoho nebožáků se rozhodlo skočit z jejích vysokých oken, nikdo však nepřežil.

Tak se roku 277 připojila Astara k Teruelskému císařství. Byla vyhlášena podřízeným panstvím a jejím prvním baronem se stal sir Holstein, vojevůdce, který stál v čele Teruelského pluku. Od té doby až do roku 579 vládli Astaře potomci jeho předků. Rod však roku 579 vymřel, když baron Elbe Holstein opustil tento svět bez dědice.
Panství bylo bez pána a Teruelský císař musel určit nového. V té době se v hlavním městě Teruelu vedly četné dohady o tom, komu tato funkce svěřena nebude- správa Astary byla totiž spíše za trest kvůli četným problémům s barbary i špatné ekonomické situaci. Sir Jorgen Frank Grienlich, jeden z nižších šlechticů žijící v hlavním městě, byl znám pro svá četná společenská faux pa a tak se ho císař jednoduše zbavil.

Grienlich spravoval Astarské panství bez sebemenších starostí o své poddané. Panství i město Freiwald velice rychle chudnulo, zatímco zlaťáky z městské pokladny padaly především na opulentní večírky rozhazovačného rychtáře Grienlicha. Situace došla až tak daleko, že se skupina sedláků rozhodla zúčtovat s rychtářem po svém. Vtrhla na freiwaldskou radnici s úmyslem vyhodit starostu z okna. Grienlich byl přemožen a při pádu z okna se údajně přeměnil v odpornou netopýru podobnou stvůru. Za zděšeného pohledu přihlížejících následně odletěl do černé noci. Tento úkaz měla církev i prostý lid za důkaz Grienlichova upírství.  
Během následujících dvou týdnů si astarští zvolili novou městskou radu, které svěřili správu města. S astarské panství po dlouhé době mělo vyhlídky na světlejší zítřky. Veškeré naděje se ovšem rozplynuli v moment, kdy před freiwaldskými branami stanul konvenant Noyzek "Chřetýš" Rissberg se zástupem lovců čarodějnic. Ti srovnali Freiwald se zemí, jeho půdu zasypali solí a upálili většinu měšťanů pod záminkou spiknutí s Grienlichem a temnými mocnostmi. Astarské panství bylo jako územní celek rozpuštěno, jeho správa přešla pod sousední Rutraudenské panství. Historky o vypálení města Freiwald dodnes vzbuzují v běžném obyvatelstvu lidských království děs a vžilo se pro něj označení Freiwaldská jatka.