Kult Zloděje-Žebráka
Měďáček mně, měďáček Žebrákovi.
Lhář? Zloděj, možná, podvodník, možná. Třeba i špehýř - ale nikdy lhář!
Víra
Následovníci Zloděje-Žebráka, světce Jira, jsou charakterističtí svým cynismem k životu. jejich morální kodex, ačkoli často v rozporu s běžnými zákony, je jimi urputně dodržovaný, nikdy ovšem nucení ostatním, či od nich očekávaný - to vede k jejich silné soudržnosti, bratrství mezi zloději. Ve svých cestách životem, se kterým často zápolí jako největší spodina společnosti, věří, že oddanost víře jim zajistí lepší život, nebo alespoň zpříjemní ten aktuální. Jejich vyznání káže soudržnosti, a podpoře těch v nouzi a zavrhuje křivopřísežnictví. Na opačné straně mince ovšem více než podporuje podrývání autorit a otevřenou skepsi nad jejich pravidly, a okrádání těch, kterým se daří lépe, stejně jako svých bratří. Konec konců, peníze musí proudit.
Následovníci
Demografie
Do kultu Zloděje-Žebráka spadají takřka výhradně chudáci - obyvatelé slumů a nízké společnosti. Je ovšem vzácností na ně narazit mimo města. Tam se jejich kult šíří jako tichá nemoc, z žebráka na žebráka, ze souseda na souseda.
Uctívání
Je běžnou praxí, aby kultista měl doma skrytou svatyni Jirovi, kam přináší obětiny a platí tribut ze svých zisků. Kdo odvádí daň Žebrákovi, na toho se usměje - není to ztráta peněz, ale investice.
Kultura
Ačkoli málokdy samo o sobě inkriminující, je příslušenství ke kultu minimálně důvod pro lidi, aby si hlídali kapsy a koukali se na vyznavače skrze prsty. Stráž má velmi podobný přístup. I to vede k tomu, že se kultu často říká pouze kult Žebráka, což nevzbuzuje takové pozdvižení.
Komentáře