Kult Stříbrného Měsíce

Kultisté Stříbreného Měsíce jsou takřka výhradně lovci čarodějnic. Ačkoli takové jméno může znít velmi pejorativně, v moderní době se takoví lidé věnují především řešení problémů týkajících Temné bohy, daemony, či vyšetřování černé magie, pod patronáží světla Aurelionova. Vyznavači kultu jsou školeni v porozumění a cestách zabíjení takových entit a je jim kladeno na srdce, že takové bytosti je třeba sprovodit ze světa stříbrem a ohněm. Ačkoli takový přístup může připomínat kult Plamene, víra ve Stříbrný měsíc s sebou nese více morální odpovědnosti a rozvážnosti, neboť jejich cílem není ubližovat dobrým lidem, nýbrž je chránit před temnými vlivy, třeba na vlastní úkor.

Kult spadá pod jednoduchou, ovšem přísnou indoktrinační metodu – kultistou Měsíce se lidé povětšinou stávají buďto přijetím do kláštera lovců, nebo vycvičením pod jedním lovcem – tento scénář je běžnější u lovců, kteří již klášter opustili a život tráví na cestách.
Mezi lovci jsou tím pádem převážně členové vyšší společnosti, ačkoli výběr hodně záleží na konkrétních klášterech. Ovšem ty opravdu ortodoxní kladou důraz na mentální odolnost jedince a čistotu jeho duše, ovšem i na schopnosti boje. Lovec musí být dobrý bojovník, ovšem i soudce a popravčí.
Lovci často na svých cestách umírají, neboť nemálo z nich narazí na výzvy, které běžný smrtelník nepřekoná. Ti, co se vyššího věku ovšem dožijí, nemálo kdy trpí četnými mentálními i zdravotními problémy, důsledkem čelení korupci a životu na cestách. Takoví, kteří sami sebe shledají neschopnými dále čelit zlu v první linii se pak zpravidla odebírají do klášterů, kde za užívání remedií vycvičují nové, mladé adepty.

Kultisté Měsíce, ačkoli mnohdy bohůbojní, mají málokdy času pro zdlouhavé uctívací procesy – proto musí většině postačit kultovní insignie a naučené litanie, nejčastěji pronášené za třeskotu zbraní.

Pro věc Stříbrného Měsíce jsou tyčeny kláštery, především ve městech, či osídleních, které si to mohou dovolit. Takové potom fungují nejen jako cvičiště a zbrojnice, nýbrž i jako náboženská centra a knihovny nastřádaných vědomostí o Nečistých bytostech a jejich služebnících.