Kruh Divočiny
Víra
Hekarin není otcem jen divokých bestií, nýbrž i pánem jejich domovů – neúprosné, ovšem klidné a nádherné divočiny. Následovníci kruhu divočiny, jeho druidi a žreci, jsou experty jejích pravidel a přežívání v jejím lůnu.
Víra hekarinitů je něčím, co často dělá vrásky lovcům čarodějnic a jim podobným, a to hlavně z důvodu mnoha podob uctívání. Ovšem kruh divočiny je ze svých sesterských kultů jedním z nejklidnějších vyznání mezi hekarinity, neboť kultisté jemu náležící si hledí především svého, zřídkakdy provozují krvavé obětiny a často jsou naopak pomocí svým komunitám.
Následovníci
Demografie
Do kultu se vyjma dětí lesa sdružují odpadlíci, kteří mají blízko k přírodě a není nevšední nalézt staré vyznavače, neboť kult podporuje nenásilný život v ústraní. Vyjma osamělých poutníků lze narazit i na druidy a žrece, kteří se kongregují do kruhů v divočině, které jsou zbudovány buďto okolo prastarých Hekarinových menhirů, či okolo ohnisek moci lokálních daemonů, které následně kulty uctívají jako své lokální bůžky., či okolo jiných bodů zájmu v divočině.
Uctívání
Aktivní uctívání se liší vyznavač od vyznavače, neboť ačkoli se někteří řídí Hekarinovými cestami, jiní si adoptují návyky v závislosti na lokalitě svého kruhu. Všechny je ovšem spojuje respekt k divočině a jejím tvorům. Ve svých náboženských centrech pak často přinášejí obětiny, nebo budují totemy.
Kultura
Samotné kruhy mají rozličné zvyky, které mají málo společného - nejčastějším společným znakem ovšem bývá život v symbióze s okolím a tyčení monumentů Hekarinovi.
Komentáře