Hekarin
Bůh hvozdů, bestií a svobody, patron druidů a barbarů
Bůh divočiny a svobody bývá často vyobrazován jakožto velký černý vlk, nebo jako urostlý muž. Jeho přízeň bývá v malbách vyobrazovaná trofejemi z bestií, i jeho uctívači se mu jejich prostřednictvím, stejně jako jantarem, přibližují.
Je vzýván některými druidskými kruhy, divochy obývajícími necivilizované oblasti a následovníky starých zvyků a cest. Mezi následovníky je rozšířený trend, který je unikátní Hekarinovi - takzvané "dary Lesa", který nejednomu inkvizitorovi udělá vrásky. Není totiž ojedinělé, že Hekarinovi žreci umí provádět rituály, které výměnou za obětiny následovníkům v jeho kultu zprostředkuje proměny, údajně iniciované Hekarinem samotným. Ty se mohou různit od přeměny zorniček až po růst rohl či zvířecích rohů, popřípadě až vznik krve poskvrněné lykantropií. Toto iniciuje přesvědčení mezi Hekarinovými fanatiky, kteří pohrdají lidstvím a za pomoci darů Lesa se snaží toho svého zříci a přiblížit se bestiální perfekci.
Vyznavači Hekarina tyčí Menhirové komplexy, popřípadě se shlukují kolem již existujících, staršího původu. Ty bývají tyčeny daleko od civilizace v divokých zákoutích Známého světa. Právě tyto menhiry v sobě mívají vytesané cesty a způsoby konkrétního kultu, a právě jejich čtením lze určit, je-li kult již heretický, tedy praktikující lidské obětiny, schylující se ke kanibalismu či hůře, či pokud se jedná pouze o komunitu žijící pouze v souzněním s okolní přírodou.
Vyznavači Hekarina bývají ostrakizováni ze společnosti, avšak ne vždy persekuováni. Vždy záleží na cestách konkrétního kultu, které rozhodnou, respektive pomůžou lovcům čarodějnic rozhodnout, zda-li je kult hodný respektu či exterminace. Tak jako tak se zdá, že tyto kulty se těší přízni svého boha. Otázkou je, jak moc jsou ochotni zavrhnout své lidství. Hekarin tedy nespadá mezi Temné (bohy), ovšem mezi jeho příznivci je doporučeno dbát opatrnosti.
Vyznávání Hekarina, jako ostatně všech Bohů, se různí odvisle na jednotlivém uctívači, ovšem takřka všichni se shodnou na základních přikázáních, pravidlech, kterých by jeho kult měl dbát:
Bůh divočiny a svobody bývá často vyobrazován jakožto velký černý vlk, nebo jako urostlý muž. Jeho přízeň bývá v malbách vyobrazovaná trofejemi z bestií, i jeho uctívači se mu jejich prostřednictvím, stejně jako jantarem, přibližují.
Je vzýván některými druidskými kruhy, divochy obývajícími necivilizované oblasti a následovníky starých zvyků a cest. Mezi následovníky je rozšířený trend, který je unikátní Hekarinovi - takzvané "dary Lesa", který nejednomu inkvizitorovi udělá vrásky. Není totiž ojedinělé, že Hekarinovi žreci umí provádět rituály, které výměnou za obětiny následovníkům v jeho kultu zprostředkuje proměny, údajně iniciované Hekarinem samotným. Ty se mohou různit od přeměny zorniček až po růst rohl či zvířecích rohů, popřípadě až vznik krve poskvrněné lykantropií. Toto iniciuje přesvědčení mezi Hekarinovými fanatiky, kteří pohrdají lidstvím a za pomoci darů Lesa se snaží toho svého zříci a přiblížit se bestiální perfekci.
Vyznavači Hekarina tyčí Menhirové komplexy, popřípadě se shlukují kolem již existujících, staršího původu. Ty bývají tyčeny daleko od civilizace v divokých zákoutích Známého světa. Právě tyto menhiry v sobě mívají vytesané cesty a způsoby konkrétního kultu, a právě jejich čtením lze určit, je-li kult již heretický, tedy praktikující lidské obětiny, schylující se ke kanibalismu či hůře, či pokud se jedná pouze o komunitu žijící pouze v souzněním s okolní přírodou.
Vyznavači Hekarina bývají ostrakizováni ze společnosti, avšak ne vždy persekuováni. Vždy záleží na cestách konkrétního kultu, které rozhodnou, respektive pomůžou lovcům čarodějnic rozhodnout, zda-li je kult hodný respektu či exterminace. Tak jako tak se zdá, že tyto kulty se těší přízni svého boha. Otázkou je, jak moc jsou ochotni zavrhnout své lidství. Hekarin tedy nespadá mezi Temné (bohy), ovšem mezi jeho příznivci je doporučeno dbát opatrnosti.
Vyznávání Hekarina, jako ostatně všech Bohů, se různí odvisle na jednotlivém uctívači, ovšem takřka všichni se shodnou na základních přikázáních, pravidlech, kterých by jeho kult měl dbát:
- Ztřes se zbrojí - kůže Hekarinových dětí tě ochrání
- Neprolej zbytečně krve Hekarinových dětí - užij každé části své kořisti
- Chladná ocel a střelný prach jsou výsměchem Hekarinovi - užij svých vlastních schopností
- Radši zemři svoboden, než bys žil pod útlakem


Komentáře