Damona

Bohyně bouří, moře a jeho příšer, patronka námořníků a mořeplavců Její uctívači ji málokdy vyobrazují osobně, někteří to dokonce označují za hřích - ale často je na ni poukazováno formou mořských příšer, zejména pak krakenů, jsou jí tedy velmi vlastní motivy chapadel a chobotnic. Je často také považována za "rodiče" všech vnitrozemních bůžků, kteří souvisí s vodou.
  Je vzývána v pobřežních oblastech, ve vnitrozemí ztrácí velmi rychle na podstatnosti. Její nejoddanější uctívači žijí při moři, často se mezi nimi vyskytují i mořeplavci. Zajímavostí je ovšem to, že žádný ze zapálenějších uctívačů, ačkoli jde o vyznavače bohyně moře, se nikdy neopováží na otevřené moře. Ovšem i tak jsou vyhledávanou společností pro plavby - ačkoli má Damona chaotickou a vrtkavou pověst, jesou její uctívači ceněni - konec konců kdo lépe by si mohl Damonu, alespoň nakrátko, usmířit?
  Vyznavači se často nechávají tetovat mořskými motivy, z nichž je nejpopulárnější ten chobotnice. Uctívači často nosívají safíry, někteří dokonce části lodí.
  K její poctě jsou vytyčovány menhiry a monumenty, často pod přílivovou čárou. Je to i zde, kde se provádějí obětiny v jejím jménu - ačkoli většinou nebývají krvavé. To vše v žádostech o utišení jejího věčného hněvu, bohaté úlovky a bezpečné cesty.
  Její uctívači jsou málokdy zavrhováni, za předpokladu, že je jejich fanatismus nedohnal ke krvavým obětinám, ovšem náklonnost k nim je často spíše pragmatická. Tak jako tak v oblastech, kde se vyskytují, bývají respektováni.
  Vyznávání Damony, jako ostatně všech Bohů, se různí odvisle na jednotlivém uctívači, ovšem takřka všichni se shodnou na základních přikázáních, pravidlech, kterých by jeho kult měl dbát:

• Zápol s osudem, jak bys zápolil s mořem
• Vzdáš-li se snahy, vzdáváš se i Damoniny přízně
• Chceš-li něco od vody, zaplať tribut
• Hluboké moře není místo pro smrtelníky, nezahrávej si tam s přízní Damony