9.9.2024 - Časovače spuštěny Report

Celý odboj se zabral do chystání kočáru pro upíra tak, že mu nikdo nevěnoval pozornost. Využil toho. Otočil Emanuelovi několik mincí a šel shánět potřebnou výbavu. Nakonec našel obchod se zbraněmi a podařilo se mu koupit pěkný perkusní revolver. Majiteli to ani nepřišlo moc zvláštní. Dokonce mu ukázal jak se s ní zachází a jak se znovu nabíjí. Ilja si byl jistý, že zbraň rozhodně nemá takovou cenu, jakou vysypal na stůl a že ochota člověka byla jistě dána horentní sumou, kterou mu tam Ilja nechal navíc. Bylo mu to jedno. Revolver uklidil do pouzdra a zapnul si zimní kabát tak, aby zbraň nebyla vidět. Teď už musel jen čekat.

Kočár byl připravený. Oba získali ještě poslední doporučení od Emanuela. Několikrát si prošli celou rutinu znova a znova. Oba to byli ostřílení veteráni, takže vlastně ani nebyli moc nervózní. Vin Diesel věděl, že kočáru věnoval maximum, co dokázal a také viděl, že Emanuel je s ním celkem spokojený, takže byl celkem klidný a věřil tomu, že celá akce vyjde.

A i přesto, když nakonec došlo na lámání chleba, nebyli úplně připraveni na to, co přišlo. Lovec měl sice nové oblečení, ale to nebylo úplně kompletní. Měl sundanou masku a jeho tvář působila hrozivě. Jeho přítomnost byla příšerná. Oběma běhal mráz po zádech a měli co dělat, aby se udrželi ovládat. Byl to iracionální strach z něčeho nepřirozeného. Něčeho, co se protiví přírodě. Upír si je oba důkladně prohlédl. Vin čekal, že na něj skočí a kousne ho. Ale upír byl upřený na Seana, který stál jako profesionální lokaj v pozoru (možná až příliš vojensky) u otevřených dveří a čekal, až upír nastoupí, aby za ním zavřel dveře. Lovec byl od Seana jen kousíček. Vin viděl, jak je Sean bledý, ale krom toho nehnul ani brvou. Upír nakonec nastoupil. Sean zavřel dveře a neslyšně si oddechl. Plán zatím šlapal.

Bližili se k cílovému místu. Oba byli lehce nervózní. Cesta ubíhala tak, jak má, ale zároveň oba cítili, že upír vzadu je neklidný. Nebyli si úplně jistí, jestli neprokoukl celou lest a jen nečeká na vhodnou chvíli. Vin lehce přikývl a odpověděl tak na nevyřčenou otázku: "Už"? Sean zatáhl za provázek a vytrhl tak pojistku. Pod kočárem začal tikat časovač. Oba věděli, že jestli to nevyjde, tak ani pořádně nezjistí, že se to nepovedlo. Deset patron dynamitu udělá s kočárem a docela širokým okolím docela velkou paseku.

Oba dva jasně uslyšeli, jak cvaknul zámek časovače. Kočár dojel doprostřed mostku a zastavil se. Za mostkem stálo stádo krav a uprostřed něj jediná postava ve slamáku. Ani jeden nepřemýšleli a vrhli se z kozlíku na mostek a přes zábradlí do ledové vody. Upír vykoukl, aby zjistil co se děje. Byl už v pohotovosti.

Práskla salva a střely zabubnovaly okolo upíra do stěn kočáru. Ale kočár byl pancéřovaný, takže žádná střela nepronikla dovnitř. Lovec se stáhnul. Začal vnímat odkrývající se bytosti okolo. Už mu bylo jasné, že to je past. Musel se hnout. Tady nemohl zůstat. Vykoukl z okna, aby se podíval, kudy bude postupovat. Mezitím běžel čas. A pak ho ucítil. Schovaný uprostřed cesty mezi kravami. Jedno prázdné neživé místo číhající smrti.

Svět se na chvilku zastavil v nehybném okamžiku. Aby o milisekundu později vybuchnul děsivou silou. Vůz se doslova rozprsknul do širého okolí ve smršti šrapnelů, roztrhaného masa, kamene a hlíny. Všude létaly krvavé cáry koní, krav, kamenů z mostku a kusů kočáru. Lovec cítil, jak je jeho tělo trháno na kusy. Ještě štěstí, že od posledního boje měl chvíli čas si odpočinout a zregenerovat. Krev chlapce mu také umožnila založit nové spektrální tělo. Jenže to se teď rozprsklo na padrť a jen díky tomu zůstal Lovec v tomhle světě v jednom kuse. Ale zase bez zálohy. Ohořelý, uprostřed svítání. Otřesený a lehce zmatený se zvedl. A najednou uslyšel přímo před sebou hlas: "Na tohle jsem čekal celou dobu!"

Těsně před tím, než kočár vybuchnul si Ilja kleknul za krávu tak, aby její tělo odstínilo majoritu výbuchu. Exploze ale byla tak silná, že krávu roztrhala na kusy. Ilja věděl, že normálního člověka by tahle exploze roztrhala. Jenže ne jeho. Cítil, jak tlaková vlna drtí jeho vnitřní orgány. Jenže on nemohl umřít. Protože orgány se zase začaly vracet do původního stavu, téměř obratem. Zvedl klobouk, oprášil se, i když to bylo spíš gesto. Byl celý od hlíny a krve, takže jeho vzhled nemohl být lepší. Vyndal revolver z pouzdra a zamířil. Upír se pomalu zvedl. Iljův chladný hlas: "Na tohle jsem čekal celou dobu!" Přesně, jak ho obchodník instruoval. Začal vyprazdňovat bubínek revolveru do upíra. Střely ráže .44 narážely do upírova těla a trhaly ho. Poslední výstřel trefil upíra do krku a srazil ho na zem. Ilja se ani nepohnul. Vyndal z pouzdra na opasku prachovnici a podle instrukcí začal nabíjet komory bubínku. Šlo mu to těžce.

Iljovo entrée jakoby probudilo celý odboj. Mostek byl pryč, takže oba palebné týmy začaly postupovat vpřed. Obě řady přebíhaly dopředu, aby se dostaly do lepší palebné pozice. John vyběhl a schoval se za strom. Opřel si pušku o jeho kmen a přesně trefil vstávajícího upíra. Vin a Sean, celí otřesení a mokří od mrznoucí vody, se vzpamatovali a začali oprašovat své zbraně. A pak se to najednou stalo. Upír zase stál na nohou. Střely hvízdaly okolo něj. Některé ho zasahovaly, ale vypadalo to, že je mu to jedno. Upír se rozhlédl okolo sebe. Zasáhly ho paprsky slunce a jeho kůže doslova vzplanula plamenem. Věděl, že prohrál. A tak si našel jeden cíl, který mohl vízt s sebou.

Přímo k němu běžela Nora. Ideální cíl. Jediným rychlým pohybem se k ní dostal. Neměla šanci reagovat. Nebyli připravení na boj z blízka. Podcenili ho. Jeho pohyb byl na všechny příliš rychlý. Jediný, kdo ho dokázal při pohybu sledovat byl ten Kostěj. Ale ten nemohl nic dělat. Chytnul jí za ramena: "Nemůžu vás vzít všechny s sebou, tak vezmu aspoň tebe!" S tím se jí zakousl do krku.