28.10.2024 - Na cestě do Ely Report
General Summary
Portsmouth
by DALL-E
Admirál Wright seděl naproti dvěma agentům Královské tajné služby. Na stole před nimi byly rozložené papíry z vyšetřování. Wright byl strašně unavený, ale v téhle situaci se nehodlal vzdát. To, co se mu stalo přímo pod nosem se nedalo jen tak přejít. Jenže z toho, jak se ti dva agenti tvářili usuzoval, že ani oni nevidí nějakou snadnou cestu ven z téhle lapálie.
Krádež válečné lodi HMS Black Prince byl průšvih, jehož dosah se nedal prakticky ani slovně popsat. To bylo něco absolutně netolerovatelného. Za tenhle čin musel někdo nést vinu. Musel být nalezen viník a musel být velmi exemplárně potrestán. Jenže zároveň to nemohlo být prezentováno na venek, protože fakt, že někdo ukradl válečnou loď její Výsosti, se prostě nesměl dostat na veřejnost.
Wright s agenty už třetím dnem seděl a snažili se najít nějaké řešení celé téhle situace. Bylo to snad poprvé, co Tajní nepřišli házet klacky pod nohy a dělat vítr, ale přišli věci skutečně urovnávat. Pomáhat s touhle neslýchanou událostí. Wright tomu skoro ani nemohl věřit. Protože to je věc, o které ve svém životě zatím nikdy neslyšel a už vůbec ji nezažil. Tajní přišli pomoc Wrightovi celou záležitost nějak urovnat, aby to ideálně mělo co nejmenší dopad. Aby se z toho maximum nedostalo na veřejnost.
Když se Wright ráno probudil a zjisti, že HMS Black Prince je pryč, málem ho trefil šlak. Když zjistil, že poručík Taylor je živý, ale nemá loď, málem ho trefil šlak podruhé. Musel si nejdříive nalít pořádnou skleničku minimálně trojité whiskey a pak se jet skoro na hodinu projet na čertsvý vzduch, aby dokázal vůbec začít přemýšlet nad celým problémem. Rozum celého námořního sboru odmítal vůbec připustit fakt, že by někdo mohl ukrást válečnou loď anglickému námořnictvu. Ale byla to krutá realita. Když se Wright vrátil, zahájil výslech Taylorových mužů. Griloval je u výslechů, vyhrožoval vojenským soudem. Jenže čím déle se tím zabýval, tím víc se výpovědi začínaly potvrzovat. Nějaká banda trhanů dokázala přelstít, jak armádu, tak námořnictvo a velmi povedenou akcí celou loď zabavit. Wright začínal mít podezření, že si dokonce nějak dokázali zajistit i tu mlhu, která padla na Portsmouth a velmi, velmi znepříjemnila život snad úplně všem.
Wright byl skoro rozhodnutý Taylora veřejně potrestat a odsoudit před popravčí četu za zbabělost. Jenže přesně ve chvíli, kdy chtěl tenhle rozsudek podepsat se objevili Tajní a jeho ruku zastavili. Celá záležitost se musela vyřídit v tichosti, ideálně bez toho, aby se něco dostalo na veřejnost. Což zachránilo život Taylorovi a většině jeho poddůstojníků, kteří s ním byli na palubě HMS Black Prince.
Takže tu teď marně seděli a snažili se vymyslet, jak a koho efektivně potrestat, aby odradili další takové nápady. A v tom byl háček. Nebylo koho. Odboj oficiálně už neexistoval. Nebylo na koho to svést. Takže se teď snažili dát dohromady nějakou dobrou výmluvu, proč HMS Black Prince odplul, ale bez své stálé osádky, která se začínala vracet z Vánočních opuštáků a začala zjišťovat, že jejich loď je pryč. Stejně tak tu byla ještě obrovská řada důstojníků admirality, kteří věděli o rozpisech jednotlivých lodí. A všichni tihle se začínali ptát. Zatím jen zdviženým obočím, ale šeptanda se nedala jen tak zastavit. Všem těmhle lidem se muselo podat nějaké dobré vysvětlení. A to se nedařilo vymyslet, protože to všechno bylo strašlivě křehké a delikátní. Zmizení válečné lodi se nedá jen tak ututlat nebo vsvětlit. Obzvláště jeho vlastní posádce.
Chatham
by DALL-E
Ředitel doků v Chathamu Green pozoroval agenta Královské tajné služby. Agent si něco zapisoval do svého poznámkového bloku. Green věděl, že je v pořádném průšvihu. Nebyl si ale úplně jistý, jak moc. Protože za tragédií HMS Diomede a HMS Dolphin teoreticky neměl žádnou zodpovědnost, protože to spadalo pod Admiralitu. Za zmizení HMS Defiantu také teoreticky neměl zdpovědnost, protože to zase byla armáda. Obojí několikrát agentovi důrazně připomněl. Jenže jednou byl ředitelem doků a všechno tohle se stalo teoreticky na jeho území, které měl spravovat. Takže si vůbec nebyl jistý, v jak velkém průšvihu vězí.
Agent přestal psát do bloku a zadíval se na Greena: "Doufám, že si uvědomujete vážnost téhle situace, řediteli Greene," začal agent. Green se potil a měl stažené hrdlo, takže se zmohl pouze na přikývnutí.
Agent volně pokračoval dál: "Situace je natolik vážná, že jsem tu, abych vám s ní pomohl, rozumíte?" zeptal se agent klidným hlasem. Greena polil studený pot. Agent a bude mu tu čmuchat a pomáhat. To je snad horší, než kdyby mu teď řekl, že ho odsuzuje na smrt. Ale i tak znovu pomalu přikývl.
"Jsem rád, že si rozumíme," navázal agent. Z bloku vyndal několik volně vložených papírů. Posunul je směrem ke Greenovi, který k nim neochotně sklopil zrak. Agent pokračoval: "Tohle je oficiální verze toho, co se stalo v zátoce. Při dělostřeleckém cvičení se hrubým nedodržením předpisů vznítil prach a došlo k explozi muničního skladu na HMS Diomede. Následná exploze poškodila i HMS Dolphin, který bohužel musel najet na mělčinu. Jeho posádka se snažila loď zachránit, ale nepodařilo se. HMS Dolphin a většina jeho posádky při tomto incidentu a při následném pokusu loď zachránit přinesla tu největší oběť. Já se postarám o to, aby nikdo z Dolphinu už nikdy nemohl dále mluvit. A za poslední. HMS Warrior odtáhl Defiant do Austrálie, tak jak bylo v plánu. Bohužel kvůli špatné předpovědi počasí se musel termín odsunu urychlit o celých 14 dní. Jasné?"
Green nevěřícně poslouchal. Oni se fakt rozhodli, že tu bitvu v zátoce a krádež Defiantu zkusí zamaskovat a překroutit. Green si byl jistý, že skutečné události muselo ten den vidět nespočetně očí. Dělostřelecká palba byla slyšet nad celou zátokou a stejně tak exploze prachárny Diomeda. Tohle bylo něco, co jim nemohlo projít. A stejně tady proti němu seděl agent White a zcela s kamennou tváří mu povídal lež, která se od teď měla stát tou jedinou pravdou.
Agent ledabyle klidným hlasem pokračoval: "My zajistíme, že se od teď tahle pravda dostane do všech novin v okolí. Mám s sebou dost prostředků na to, abychom dokázali umlčet pířpadné příliš odvážné jazyky. Greene, váš úkol bude tohle všechno potvrzovat jako pravdu. Budete našima ušima. Pokud najdete nějakého pochybovače, tak se o něm od vás dozvím. Nic z toho, co jste viděl nebo slyšel, se nestalo. Tohle je pravda. Jediná pravda. Rozumíte, Greene?"
Green věděl, že odteď až do jeho konce bude jeho život jen jedna velká lež. Pokud chtěl žít, pokud chtěl zajistit budoucnost svých dvou dcer, musel teď ohnout hřbet. Zahodit páteř a nasadit masku lži.
Norwich
by DALL-E
Starosta Norwiche Wood seděl v křesle a měl hlavu ve dlaních. Město se probudilo do nového dne a hned, jak přišel do úřadu se dozvěděl tu novinu. Někdo vykradl trezor. Zůstala tam jenom jedna jediná pence. Město tak reálně nemělo z čeho fungovat. Nemohli otevřít úřady, protože nemohli proplatit žádné stvrzenky. Protože nebylo z čeho rozměňovat. Pokladny zely prázdnotou. Policie prošla celý trezor, našla sice nějaké otisky a stopy, jenže to sotva dokáže vyřešit starostovu situaci tady a teď. A tak se Nrowich pomalu dostával do stavu chaosu. Venku před úřadem postávali lidé a začínali být neposkojení. Nejen, že potřebovali jít na ten úřad a nemohli, ale čím déle tu stáli, tím víc se potřebovali vrátit do práce odkud dostali propustku na úřad. A spousta lidí věděla, že dostat se z zpráce není jen tak snadné. Spousta zaměstnavatelů nechtěla dělníky pouštět ani kvůli tomu, že si musejí dojít něco zařídt na úřad. A to, že je úřad zavřený, když má být otevřený, přece není jejich problém. Lidé venku začínali být nevrlí. A starosta samozřejmě nemohl jen tak přiznat, že mu někdo vykradl zabepečený trezor. Nehledě na to, že mezi obyčejnými lidmi se do fronty začínali dostávat i movití občané. A to rozhodně nebylo dobré. Lidé s vlivem mohli působit nepříjemnosti mnohem dále, než obyčejní dělníci.
Starosta zvedl unavený pohled, i když bylo sotva dopoledne: "Prostě to dáme z vlastních kapes. Poberte od zaměstnanců nějaké peníze a otevřete ten zatracený úřad." Sám demonstrativně vysypal na stůl pár drobnýcvh mincí ze své peněženky. "Já zatím zkusím celou situaci nějak vyřešit s policí." Jenže Wood věděl, že tohle policie bude muset nahlásit výše a že se sem za chvilku dostanou nějací Tajní, aby celou situaci vyšetřili. A s Tajnými je vždy akorát potíž. Wood tušil, že za tohle ho nejspíše budou hnát k osobní odpověšdnosti. "Asi bych si měl jít sjednat sezení s právníkem a sepsat poslední vůli", napadlo ho.
Komentáře