Srdce z kamene - sezení 19

Dobrodruzi opustili bojiště u Talosovy svatyně. Naverbovali pár nových zaměstnanců a přikoupili nějaké pozemky. Poté se vydali na splnění Olgierdova třetího přání. Řekl jim, že jeho žena nejspíše bude v jeho starém sídle..   Když dorazili k sídlu von Everec, bylo celé obklopeno podivnou, nepřirozenou mlhou. Hlavní brána byla zavřená, ale dostali se dovnitř dírou ve zdi. Narazili zde na zlodějíčka, který je varoval a řekl, že v sídle ztratil přítele. Bylo jasné, že se o sídlo stále někdo stará. Květiny byli ve skvělém stavu. Byli zde ale také neoznačené hroby, fontány s vodou ledovou jako smrt a studna bez dna. Byl zde také zvláštní černý pes s bílýma očima..   Když se dostali do zadní části zahrady, narazili na kočku, stejně černou a se stejnýma očima jako onen pes.. Také zde byl podivný, mohutný tvor, který zrovna zahrabával tělo zabitého zloděje. Pokusili se s ním mluvit, ale bytost si jen stáhla kápi. Měl tvář sešitou z mnoha kusů, bez očí, uší či nosu. Měl jen ústa, plná zubů ostrých jako jehličky. Svým rýčem bojoval s dobrodruhy a zdálo se, že s každým úderem si léčil vlastní zranění. Konečně ho s pomocí Gorthoka a ohně zahnali do kouta a zabili.   Poté přistoupili kočka se psem. Ukázalo se, že to nejspíše vůbec nejsou zvířata, a že umějí mluvit. Vysvětlili, že onen tvor byl Správce, staral se o pozemky a chránil je před vetřelci. Přestože uměli mluvit, moc toho o sobě neprozradili, ale zdálo se, že jsou ochotni dobrodruhům pomoci. Dali jim klíč k zadním dveřím sídla a řekli jim, že jejich paní najdou v ložnici v patře..    Později dobrodruzi navštívili hrad Arnskrone, v naději že najdou pověstný poklad. Bohatství opravdu našli, ale když z hradu opět vyšli, venku na ně čekal lešij...