O víně a krvi - sezení 23: Požírač života

Dobrdruzi, kněžna a Damien společně dorazili na Castel Ravello, kde je přivítal vinařský mistr Fabricio. Po troše výslechu si vzali jeho klíče a vydali se prohledat jeho vinný sklep. Zde Shogun s Vararem objevili podivný sud, popsaný jako "Château Backstab". Bylo patrné, že víno obsahvalo krev... Samuel s kněžnou mezitím našli regál sangrealského. Všechny sudy byly plné, ale v jednom z nich byla kyselá hořká náhražka - bylo tedy jasné, že Fabricio jeden ze sudů prodal někomu, komu neměl. Když ho s tímto objevem konfrontovali, ke všemu se přiznal. Řekl, že nějaký bohatý šlechtic s cizím přízvukem mu za sud sangrealského nabídl astronomickou částku, za kterou měl v úmyslu odkoupit rodinné sídlo. Jeden sud už jim prodal a druhý byl již připraven na převoz. Dobrodruzi se tudíž rozhodli, že Fabricia vyšlou na místo setkání, a následně budou pronásledovat muže, co si sud objednali.   Ještě předtím však Shogun zaslechl v hlavě známý zlověstný hlas. Byl to jeho meč Požírač života. Zase byl hladový, a i když se Shogun snažil bránit, nakonec ho meč donutil zabít nevinného tuláka... Po tomto incidentu se rozhodl, že se meče nadobro zbaví. S Vararovou pomocí se snažil ho zakopat, ale zbraň se další ráno vrátila. Snažil se ji tedy ignorovat, ale ona ho vtáhla do sebe... Probral se v temnotě, kde viděl duše všech tvorů, které jeho čepel kdy zabila. Zde ho napadl Kozel, který se chtěl pomstít svému vrahovi. I ostaní duchové byli vzteklí a žíznili po odplatě. Nakonec byl stažen až na dno temnoty, kde se setkal s tvůrcem meče. Byl to starý vyšší upír, který zemřel již před stovkami let, ale meč stále udržoval jeho duši na světě. Shogun se rozhodl, že s ním nadobro skoncuje.   Jeho přátelé mezitím objevili jeho bezvládné tělo snažili se meč násilím zničit. Pokoušeli se ho zlomit, rostavit i zalít stříbrem, ale nic nezabíralo. Až když se Shogunovi povedlo zasadit tvůrci meče ránu, se na čepeli utvořila prasklina, která začala krvácet. Dorodruzi toho využili a společnými silami meč roztříšili na dva kusy. Což bylo štestí, protože jinak by starší upír dost možná pohltil Shogunovu duši. Takhle dostal šanci zasadit mu smrtící ránu. Hned nato se probral zpátky ve svém těle, živý a zdraví. Ze zlomeného meče však vytryskla přívalová vlna kve, kterou za ta dlouhá léta své existence nashromáždil. Dobrodruzi, a s nimi celé nádvoří Corva Bianca, byli od krve. Ale Shogun byl zachráněn...